O národním hřebčínu, který je majetkem Ministerstva zemědělství, se často mluvilo jako o rodinném stříbru našeho kraje, ale v posledních letech bylo toto stříbro poněkud zašlé. Hřebčín byl několikrát i v samotném ohrožení své existence. „Podle mého názoru ho zachránily dva zlomové momenty,“ říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Nejprve to bylo v roce 1995 s přičiněním ministra Josefa Luxe  prohlášení hřebčína a jeho koní kulturní památkou a o několik let déle národní kulturní památkou, a poté získání projektu na jeho rekonstrukci. Mám velkou radost, že se to přes všechny obtíže podařilo. Díky tomu stojíme před třetím zlomovým bodem, a tím je náš úkol pokusit se tento nádherný turistický klenot dostat na seznam památek UNESCO.“

Rozsáhlé stavební práce na této jedinečné památce byly zahájeny na počátku loňského roku. Časově náročná stavba byla velkou zkouškou také pro státní památkovou péči. Při své práci museli památkáři najít soulad mezi potřebami koní a citlivou ochranou budov nejstaršího hřebčína v Evropě. „Cílem bylo navrátit komplexu historickou klasicistní podobu včetně původní zeleno-bílé barevnosti, čímž tvůrci projektu odkazují na dobu největší slávy této památky. Samozřejmě jsme museli brát ohled na potřeby moderního chovu koní. Dnešní chovatelé jsou přeci jenom dál, než byli jejich předchůdci po roce 1800,“ vysvětluje památkář Michal Drkula, který za státní památkovou péči celou akci dozoroval.

Při rekonstrukci se podařilo odhalit mnohé z dávno zapomenuté podoby věhlasného hřebčína, který jezdí obdivovat turisté z různých koutů Evropy. Tak se dnes původní klasicistní krásou pyšní zámek, kostel, kaple, hájovna a neposlední řadě stáje Kladruby, Františkov a Josefov.

Obnovu doprovázely nečekané objevy
Na odborníky čekaly i pozoruhodné nálezy, které jim napomohly poodhalit mnohá tajemství. Na zámku byla objevena řada původních výmaleb či části pernštejnských terakotových ostění. Archeologové se dnes také zabývají lidskými ostatky, které nalezli v kryptě pod hřbitovní kaplí.„O existenci krypty se dříve jen spekulovalo. Navíc v zásypu klenby kaple jsme našli torzo andělíčka. Restaurátoři podle něj vytvořili sochu, která dnes zdobí fasádu kaple, neboť tam podle historických fotografií patří. Podobných příkladů v Kladrubech nalezneme desítky,“ říká Michal Drkula.

Přes obrovský rozsah této stavby není v Kladrubech ještě všechno hotové. „Stále část areálu čeká na obnovu. Obzvláště zajímavým oříškem bude jistě vyzdvižení velkolepé klasicistní krajiny plné alejí, pastvin, luk, cest, parků, potoků a lesů,“ uvedla náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová, které je zodpovědná také za památkovou péči. Právě kulturní krajina kolem hřebčína by měla být zajímavým lákadlem pro návštěvníky v příštích letech.